Rozdělení origami na tradiční a moderní je dost sporné. Slovem tradiční se obyčeně myslí něco, co vzniklo před mnoha staletími a používá se v nezměněné podobě. Naproti tomu slovo moderní navozuje pocit, že jde o něco nového, co bylo vymyšleno nedávno. Podíváme-li se na tato slova v kontextu origami, pak zjistíme, že postupy, které jsou dnes moderní, se používaly už před staletími, zatímco tradiční postupy se rozvíjejí dodnes...
Tradiční origami
Tradičním origami se obyčejně rozumí "čistý styl", který kromě papíru nevyžaduje dalších pomůcek. Pro takové origami je typické, že se skládá vždy z jednoho kusu papíru (nejlépe čtverce), bez použití nůžek, lepidla apod. a také bez dalšího zdobení - třeba přimalování očí. Postup skládání bývá velmi přesně předepsán, takže výsledky by se od sebe neměly příliš lišit, ať je složí kdokoli.
Jako tradiční se obyčejně označují jednodušší skládanky, jejichž autor není známý nebo původ nelze přesně určit.
Moderní origami
Moderním origami se obyčejně rozumí vetší či menší odklon od "čistého stylu". U origami je ponechán značný prostor pro vlastní fantazii skládajícího. Autoři japonských příruček přitom zdůrazňují, že je hlavně třeba nechat se "vést srdcem". Zatímco soubor tradičních origami je víceméně uzavřen, každý rok se v Japonsku objevují stovky nových moderních skládanek. A postup jejich zhotovení bývá opravdu netradiční. Kromě stříhání a vzájemného slepování jednotlivých dílů se například zvířatům nalepují oči, uši, ocas a jiné části těla nejenom z papíru, ale třeba i z plsti nebo příze.
Moderní kreativní origami vděčí za svůj vznik muži jménem Akira Yoshizawa. Počátkem třicátých let našeho století vytvořil Yoshizawa desítky tisíc modelů snad všech myslitelných objektů. On je, spolu s američanem Samem Randlettem, tvůrcem symboliky používané dnes běžně v diagramech. Jeho výstavy v západních zemích v padesátých letech nadchly mnoho lidí, takže už v šedesátých letech se skládání papíru vyvíjelo na Západě stejně rychle, jako v Japonsku. Yoshizawa se stal žijící legendou.
Může to být i naopak
Je ovšem nutno poznamenat, že to může být i naopak. Například japonský origamista Kunihiko Kasahara poukazuje na to, že lepení a stříhání patří k nejtradičnějším postupům, zatímco tzv. puristický směr (skládání z jednoho čtverce) převládá dnes. Trochu jiný pohled najdete v úvahách o směrech origami.